Angína je akutní zánět krčních mandlí, jenž je povětšinou způsoben bakteriemi z rodu streptokoků. Po objevení antibiotik se stala banálním onemocněním, které ovšem stále může vyvolat závažné komplikace.

Toto nejčastější chronické onemocnění kůže je spjaté s obdobím puberty. Vlivem androgenů dochází k zvýšené tvorbě mazu, což vede k ucpání vývodového kanálku.

Celikalie je chronické onemocnění sliznice tenkého střeva vyvolané citlivostí na lepek. Jelikož je tato citlivost dána geneticky, je jedinou možnou léčbou dodržování bezlepkové diety.

Pásový opar je kožní onemocnění vyvolané herpetickým virem,jenž se po odeznění planých neštovic stává latentním v senzitivním gangliu. K jeho reaktivaci dochází při oslabení organismu a vyznačuje se výsevem bolestivých puchýřků.

Plané neštovice se řadí mezi nejčastější infekční onemocnění dětského věku, za jejichž vznik může virus varicella-zoster. Typickým příznakem je výsev svědivé vyrážky provázené horečkou.

Psoriáza se řadí mezi nejčastější kožní onemocnění neinfekčního původu. Projevuje se chronickým zánětem pokožky, na níž se tvoří rudá mírně vystouplá ložiska s typickými šupinami.

Diabetes mellitus je souhrnný název pro skupinu chronických onemocnění vyznačujících se vysokou hladinou glukózy v krvi. Ta je způsobena defektem tvorby inzulinu nebo nedostatečnou citlivostí buněk organismu.

Revmatoidní artritida je zánětlivé autoimunitní onemocnění, které se projevuje především zánětem a bolestivostí kloubů a jejich postupnou deformací. Záludnost onemocnění spočívá v nebezpečí zasažení řady dalších orgánů.

Žloutenka je patologický stav, jenž je provázen typickým zbarvením kůže, očního bělma a ostatních sliznic. Nejčastějším důvodem zvýšení koncentrace bilirubinu je hepatitida, která způsobí virový zánět jater.

Artróza je nezánětlivé chronické postižení kloubní tkáně, jenž vede k omezení hybnosti a bolestivosti kloubu. Postižen může být jeden či více kloubů následkem degenerativního procesu chrupavky.